Předseda představenstva a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš na dnešní valné hromadě firmy konstatoval, že „výroba elektřiny z uhlí bude v ČR s ohledem na vládní priority pravděpodobně ukončena nejpozději v roce 2033, přičemž ale aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu uhelných zdrojů skupiny ČEZ nejpozději do roku 2030.“ Hnutí DUHA a Greenpeace ČR upozorňují, že ČEZ poprvé připustil konec uhlí v roce 2030 a česká vláda by podle nich měla brát tuto ekonomickou realitu v potaz při řešení transformace regionů s důrazu na rozvoj obnovitelných zdrojů jako náhr
Na méně než jedno procento odhadují experti z konzorcia ekologických organizací investice do biodiverzity z Národních plánů obnovy v devíti středo- a východoevropských zemí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo [1] slibovanou novelu energetického zákona, která – pokud bude schválena v Parlamentu – umožní vládě nastavit sociální slevu na elektřinu a plyn pro vybrané kategorie domácností.
Ministerstvo zemědělství po opakovaných výzvách konečně zaslalo nevládním organizacím návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí (EK). Ekoschémata jsou dobrovolná opatření, která zemědělcům z dotačního systému Společné zemědělské politiky mají poskytnout finanční příspěvek za lepší péči o krajinu. Pokud se ale budou řídit podle tohoto návrhu MZe, stav naší krajiny se příliš nezlepší. Dostatečně nepřispějí ani k ochraně půdy a vody, ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám, ani k podpoře rozmanitosti druhů.
Zítra si celý svět připomíná den větrné energie [1], ale v Česku není příliš co slavit. Ani tři čtvrtě roku od schválení přelomové změny zákona o podporovaných zdrojích [2], která umožnila podporu provozu větrných elektráren, není tato podpora konkrétně nastavena a nové větrné elektrárny se tak nepřipravují. Návrh příslušného nařízení vlády přitom Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v lednu tohoto roku, jeho schválení se však zaseklo.
Na evropské úrovni probíhají jednání o sběru dat o využívání pesticidů v EU. Aktuální situace ohledně dostupnosti spolehlivých dat napříč evropskými státy je totiž velmi tristní a změna je skutečně potřeba. Bez pořádné znalosti o tom, kolik a jakých pesticidů se dostává do půdy, se nepohneme dále. Jinak by nám totiž zbyla jen velkohubá prohlášení politiků o nízké spotřebě pesticidů oproti jiným evropským státům a plnění cílů Zelené dohody, která by ale nešla nijak ověřit.
Ministr Zdeněk Nekula v tiskové zprávě z 24. května oznámil, že bude pod záminkou potravinového zabezpečení požadovat od Evropské komise odložení platnosti požadavků na vyčlenění ploch pro biodiverzitu (tzv. neprodukčních ploch) a na střídání plodin až na rok 2024. [1] Přitom už tento rok jako údajně výjimečné opatření povolil zemědělcům rozorat půdu ležící ladem (tzv. úhory) a ošetřovat ji pesticidy [2], ačkoli jde o jedny z mála ploch v zemědělské krajině s přežívající biodiverzitou.
