Na evropské úrovni probíhají jednání o sběru dat o využívání pesticidů v EU. Aktuální situace ohledně dostupnosti spolehlivých dat napříč evropskými státy je totiž velmi tristní a změna je skutečně potřeba. Bez pořádné znalosti o tom, kolik a jakých pesticidů se dostává do půdy, se nepohneme dále. Jinak by nám totiž zbyla jen velkohubá prohlášení politiků o nízké spotřebě pesticidů oproti jiným evropským státům a plnění cílů Zelené dohody, která by ale nešla nijak ověřit.

Hlavní překážkou ve zlepšení situace je Rada EU, tedy ministři členských států. Původně chtěla data sbírat jen jednou za 5 let, nyní chce aby se data začala sbírat až od roku 2028. Protože není úplně jasné, jestli to má být nějaká hloupá sranda, dalo se dohromady přes 70 organizací z celé Evropy, aby ukázalo, že toto téma se ke vtipkování nehodí, a je potřeba se tomu seriózně věnovat. Napsali jsme společné stanovisko, kde vyzýváme k odmítnutí návrhu Rady EU. Hlavní apel je pak zaměřený především na start sběru spolehlivých dat alespoň od roku 2025 a na zpřístupnění nasbíraných dat veřejnosti.   

Původní návrh Evropské komise s podporou Evropského parlamentu byl přitom dobrý. Do současné situace, kdy zas a znovu musí být ekologické organizace na pozoru, se celý návrh dostal kvůli připomínkám a návrhům některých členských zemí. Zde bohužel roli hrála i Česká republika, která nejprve skrze bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana, ale pak také i skrze jeho nástupce Zdeňka Nekulu podpořila sběr jednou za 5 let, možnost využívání nespolehlivého sběru dat formou ankety nebo zavedení celého systému později, než bylo původně navrženo. Připomenout si situaci můžete v našem dřívejším článku. Ministr Nekula dokonce po předchozím ministrovi opakuje zavádějící tvrzení, jak jsme lepší oproti jiným státům, ačkoli nemá dostatečnou oporu v datech. V souvislosti s tím, jak se ministr chová také v souvislosti se Strategickým plánem Společné zemědělské politiky, je tak nasnadě otázka, jak moc mu jde o kvalitní a zdravou půdu v České republice a jak moc hodlá usilovat o naplnění programového prohlášení vlády, jejíž je členem… 

Dalším krokem je červnové jednání o budoucí podobě sběru dat, a i když se nejspíše předchozím úsilím podařilo některé špatné návrhy upozadit, stále je návrh v podobě, která nezajistí kvalitní data dostatečně brzy. Pevně tedy věříme, že hlas tolika ekologických organizací celé Evropy je slyšet i v kancelářích evropských politiků a úředníků, a že udělají vše proto, abychom mohli skutečné dopady pesticidů efektivně měřit a podnikat pak účinné kroky pro zlepšení naší půdy.