17. března 2023 - Praha: Ekologické organizace představují návod, jak přistoupit k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) tak, aby nebyl v konfliktu s ochranou přírody. Návod zformulovaly ve společné pozici organizací sdružených v platformách Zelený kruh a Klimatická koalice, spolu se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF-CEE). Základem návrhu je maximální usnadnění rozvoje a využívání OZE způsoby, které nejsou konfliktní s ochranou přírody, ani s komunitními zájmy. 

Podle organizací zabývajících se ochranou přírody i ochranou klimatu bez rozsáhlé výstavby solárních a větrných elektráren, bez udržitelného využívání energie biomasy a bez ostatních obnovitelných zdrojů není možné vyřešit klimatickou krizi ani dosáhnout energetické bezpečnosti a nezávislosti na Rusku či jiných nedemokratických režimech. Stejně důležitá je však také ochrana přírodních zdrojů, ekosystémů i krajiny v ČR jako součást řešení kritického úbytku biodiverzity, pohlcování uhlíku i zajištění obživy lidí. 

Ekologické organizace navrhují v první řadě odstranit bariéry a zbytečnou administrativu a maximálně zjednodušit proces povolování OZE (např. fotovoltaika do 100 kW bez licence na výrobu elektřiny a bez ohlášení stavby). Dále je nutné umožnit fungování komunitní energetiky a sdílení vyrobené elektřiny mezi členy energetických společenství, odstranit bariéry pro připojování do distribuční soustavy nebo také sjednotit pravidla památkové ochrany, aby zbytečně nevylučovala instalaci střešních fotovoltiak plošně.

Pro velké pozemní instalace fotovoltaických elektráren nad 1 MW a větrné elektrárny nad 10 m výšky je nutné rozdělit ČR na plochy, kde je výstavba  takových elektráren vyloučena (no-go zóny), území, kde je potřeba jednotlivé projekty posoudit, ale projekty zde nelze plošně zakázat a území, kde se s výstavbou počítá a kde bude povolování výrazně zjednodušené a půjde jen o stanovení konkrétních podmínek (zóny rozvoje či go-to zóny).

I v případě zón rozvoje (go-to zón) se musí zohlednit migrační koridory zvířat, ochrana maloplošných chráněných území uvnitř zóny, prostupnost krajiny atp. Zóny rozvoje musí být začleněny do Politiky územního rozvoje ČR, Územního rozvojového plánu, Zásad územního rozvoje krajů ČR a územních plánů obcí. Řízení o jednotlivých stavbách by mělo běžet v režimu zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon). Ekologické organizace také navrhují zavedení ekonomické motivace pro obce v go-to zónách, případně jejich obyvatele například skrze rozpočtové určení daní nebo skrze dodávky energie, případně podílem na zisku. Navrhují také vrátit účast veřejnosti na rozhodování o dopadech staveb (nejen OZE) na životní prostředí v rámci novely Stavebního zákona, aby byl prostor pro vypořádání připomínek veřejnosti v režimu Jednotného environmentálního stanoviska.

Ekologické organizace se také shodly, že podporují využívání biomasy (vč. bioplynu jako jedné z forem) jako obnovitelného zdroje, který hraje důležitou (byť ne výlučnou) roli v zajištění tepla a stabilizaci elektroenergetické soustavy postavené na fluktuujících zdrojích, jako je fotovoltaika a vítr. Žádají však, aby MŽP zajistilo analýzu pro udržitelné využití biomasy v České republice se zohledněním potravinových, materiálových a energetických potřeb obyvatel, šetrného využívání přírodních zdrojů (ochrana půdy a vodních zdrojů) i dalších mimoprodukčních funkcí krajiny (průchodnost krajiny, biodiverzita). Teprve na základě této strategie lze pak stanovit jasné limity čerpání biomasy pro energetické účely s ohledem na ochranu lesů, uchování v lesích uloženého uhlíku, ochranu půdy atd. a stanovit limity spotřeby pro jednotlivé kraje i menší územní celky.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, organizace zabývající se ochranou přírody i transformací energetiky, říká: “Změna klimatu ohrožuje lidskou společnost, ale i rozmanitost přírody či půdu.  Musíme co nejrychleji snížit emise skleníkových plynů a to bez masivního rozvoje obnovitelných zdrojů prostě není možné. Zároveň je potřeba rizika spojená s výstavbou a využíváním obnovitelných zdrojů minimalizovat a proto musíme co nejvíce zjednodušit instalaci a připojování těch bezproblémových a malých a pro velké větrné a solární elektrárny zároveň vyčlenit zóny rozvoje, kde bude jejich povolování rychlé a jednoduché. V případě biomasy je nutné nastavit jasné limity, aby v lesích  a půdě zůstalo dost živin.”

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, říká: “Musíme využít přesných znalostí o rozšíření druhů a rozvoj OZE směřovat tam, kde budou jeho dopady na přírodní rozmanitost akceptovatelné. Krize přírodní rozmanitosti a krize klimatická ohrožují naši společnost a ekonomiku společně, snahou o řešení jedné nesmíme prohloubit negativní dopady té druhé.”

Alžběta Procházková, WWF-CEE, říká: “Rychlé zavádění OZE je nutností. Je ale třeba vyvarovat se chybných kroků, které by vedly k poškozování životního prostředí jako například v minulosti nekritická podpora bionafty aj. A není času nazbyt. Pokud si nepospíšíme, bude docházet k chybám dřív, než stačíme pravidla nastavit.”