Masivní těžba smrků, která poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku [1], by se již neměla opakovat a rezervace by měla do budoucna zůstat bezzásahová. Hnutí DUHA to v dopise slíbil ministr životního prostředí Richard Brabec [2]. Za loňský rok Vojenské lesy a statky v rezervaci a v nejcennějších prvních a druhých zónách Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj vytěžily více než devět tisíc krychlových metrů dřeva, v letošním roce schválená těžba přesáhla deset tisíc krychlových metrů [3].

Všechny žádosti těžařů schválila bez účasti veřejnosti Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, aniž by posoudila, zda těžba negativně neovlivní unikátní evropsky chráněné podmáčené smrčiny, kde vznikly rozsáhlé holoseče [4]. První a doposud jedinou žádost Správa zamítla letos v dubnu po zveřejnění případu. Naposledy se v rezervaci se souhlasem Správy těžilo ještě v květnu, po upozornění Hnutí DUHA Správa tuto těžbu zastavila. Rozsah škod a legálnost zásahu nyní znovu vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí, které případ ministr vrátil k opětovnému prošetření. Hnutí DUHA původní podnět doplnilo o nové zjištění, například těžbu zdravých smrků nebo dokonce starých buků, které mohly sloužit jako doupné stromy.

Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj nyní zahájila řízení o změně stále platné výjimky. Hnutí DUHA prosazuje, aby Správa další těžby skutečně zamítla. Těžba je zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [5]. Vojenské lesy a statky zásah zdůvodňují potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [6].

NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhala především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčenných a rašelinných smrčin [7]

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
“Kůrovec je součástí všech smrkových lesů, jeho působením umírají jednotlivé smrky. Větší hrozbou v rezervaci Břehyně-Pecopala jsou však harvestory a další těžební technika, která zničila les jako biotop zvláště chráněných druhů. Průmyslová těžba dřeva v té nejsurovější podobě je v nejpřísněji chráněných lesích nepřijatelná a je správně, že ministr Richard Brabec slíbil zastavení těžby. K naplnění tohoto požadavku má však karty v ruce Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, která nyní vede řízení o změně původního rozhodnutí.”

Kontakt:
 
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/masivni-tezba-dreva-nici-nejprisneji-chrane...

[2] Dopis ministra Brabce možné stáhnout zde:
https://drive.google.com/file/d/12BLK34RHAMf39v76WjhzeLN1dB8Okjkj/view?u...

[3] Data o těžbě dle Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: rok 2017: 332 m3 dřeva, rok 2018: 9251 m3.  V roce 2019 Správa schválila těžbu 10 100 m3

[4] Mapa odhadovaných těžeb ve vybraných biotopech evropského významu. Podle poslední
aktualizace vrstvy mapování biotopů, volně dostupné na serveru AOPK ČR, je v NPR Břehyně-
Pecopala 131 ha podmáčených smrčin (biotop L9.2B) se 100% zastoupením biotopu a dalších 24 ha, kde jsou podmáčené smrčiny zastoupeny mozaikovitě od 50 do 80 %. Oproti tomu kulturní jehličnaté porosty (biotop X9A) v části NPR v okolí Břehyňského rybníka zaujímají jen 14,2 hektarů. Kategorie X9A však zahrnuje i borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá, rozsah uměle vysázených smrčin uvnitř NPR bude tedy ještě menší. Podle našeho zjištění se 19,8 hektarů vytěžených ploch nacházelo přímo v podmáčených smrčinách (L9.2B), 4,2 ha v mozaice podmáčených smrčin a jiných biotopů a jen 0,8 ha v nepůvodních jehličnatých kulturách. Námi vymapované těžby zahrnují i plochy, které byly vytěžené v minulých letech (X10) a další typy lesů (bory, mokřadní olšiny).
 
[5] Například na webu AOPK ČR věnované Evropsky významné lokalitě Jestřebsko-Dokesko, do níž spadá I NPR Břehyně-Pecopala, se píše: „L9.2B Podmáčené smrčiny. Management: Zamezit jakékoliv hospodářské činnosti.”
(http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=...)

Dále například Míchal a Petříček se v publikaci vydané přímo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Péče o chráněná území. II.: Lesní společenstva na str. 460– 463 podrobněji věnují asanaci kůrovce v rezervacích (MZCHÚ – maloplošná zvláště chráněná území):
„Lesní MZCHÚ se zastoupením smrku tvoří zlomek procenta smrkových kulticenóz, takže vzájemný vztah kůrovcové kalamity v hospodářských a chráněných smrkových porostech téhož lesního komplexu je převážně jednosměrný a smrkové monokultury, výjimečně predisponované k přemnožení kůrovce, se obvykle stávají zdrojem ohrožení MZCHÚ. Tvrzení, že spontánní vývoj kůrovce v MZCHÚ s porosty přírodního lesa může být „spouštěcím faktorem“ kůrovcové kalamity v kulticenózách, které MZCHÚ obklopují, lze s pravděpodobností blížící se nule odmítnout jako nedoložené.“

[6]  Wichmann L., Ravn P. H., 2001: The spread of Ips typographus (L.) (Coleoptera, Scolytidae) attacks following heavy windthrow in Denmark, analysed using GIS. Forest Ecology and Management 48, 1-3: 31–39.

Kautz M, Dworschak K, Gruppe A, Schopf R, 2011: Quantifying spatio-temporal dispersion of bark beetle infestations in epidemic and non-epidemic conditions, Forest Ecology and Management 262: 598-608

[7] http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/mzchu/npr-brehyne-pecopala/ a Plán péče o Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala na období 2018–2024.

Příloha: mapka zmapovaných holosečí na podkladu mapy biotopů