Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Česko

Aktuální návrh ministerstva zemědělství na změnu pravidel ochrany proti erozi v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky může, ale také nemusí znamenat zlepšení ochrany půdy. Ministerstvo totiž navrhuje rozvolnit povinnost ochrany i na těch erozně nejohroženějších půdách a u nejrizikovějších plodin, čímž riskuje snížení současné už tak slabé ochrany. Účinnost nového systému tak bude záviset na tom, jestli se podaří zefektivnit monitoring eroze a zajistit kapacity pro její posuzování. Ministr zemědělství Marek Výborný ekologickým organizacím seznam kroků pro zefektivnění monitoringu přislíbil a zaručil se také za dostatečné kapacity na straně státu.

středa 5. února 2025

Původně schválený systém, který měl být po jeden a půl ročním odkladu spuštěn 1. července 2025, počítal s rozšířením povinnosti preventivně použít tzv. půdoochranné technologie na výrazně větší výměře erozně ohrožených ploch, než tomu bylo dosud. Technologie měly být zároveň účinnější proti erozi a zemědělec si mohl vybrat z 35 různých. Nový systém by na většině ploch nechával zemědělci volnost, jak bude půdu chránit. Za erozní událost způsobenou nevhodným hospodařením by mu však hrozilo snížení dotací.

Pokud se nepodaří nastavit efektivní systém monitoringu a kontrol eroze, existuje významné riziko, že nový návrh sníží kvalitu protierozní ochrany i ve srovnání s aktuálně platným systémem. Nově by totiž mělo být dobrovolné použití půdoochranných postupů i na tzv. mírně erozně ohrožených plochách pro nejrizikovější plodiny, jako je např. kukuřice, a na plochách tzv. silně erozně ohrožených pro ozimé obiloviny. Pěstování kukuřice je přitom příčinou více než 40 % erozních událostí a u ozimých obilovin je zaznamenáno okolo 10 % erozních událostí. [1] Ekologické organizace toto snížení ochrany odmítají a požadují u těchto citlivých ploch a plodin ponechat režim povinného použití protierozních technologií. 

V současné době se totiž dle údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) v rámci monitoringu eroze daří zaznamenávat jen jednotky procent skutečné eroze. Ministr Výborný zatím nepředložil konkrétní seznam kroků k zefektivnění monitoringu eroze, ačkoli ho médiím přislíbil do konce ledna [2] a nově pak ekologickým organizacím na jednání ve stejném termínu, tedy 31. ledna. Dosud zmínil pouze obecné návrhy, jako je větší zapojení obcí či veřejnosti.

Zaznamenaná eroze by měla zároveň v několika krocích projít podrobným ověřením státními institucemi, jako je Státní pozemkový úřad, VÚMOP nebo Státní zemědělský intervenční fond. Ty mají ověřit, zda zemědělec za erozní událost nesl odpovědnost a v jaké míře. Pokud by se však monitoring eroze podařilo zlepšit, může se celkový počet zaznamenaných událostí významně zvýšit a tím i vyžadované kapacity. VÚMOP např. dosud podrobně prověřoval jen jednotky až nižší desítky opakované eroze, zatímco nyní by to mohly být vyšší stovky erozních událostí. Bez dodatečných kapacit hrozí zahlcení systému, což by mohlo vést k jeho nefunkčnosti.

Nejasné je také nastavení tzv. vyšší moci. Ta má na základě velikosti a intenzity srážky vyvinit zemědělce z odpovědnosti bez ohledu na způsob jeho hospodaření či snahu alespoň zmírnit erozní škody. Nastavení této vyšší moci zatím není známo. 

Nadále přetrvává obava, že změny v návrhu neodsouhlasí Evropská komise, a protierozní ochrana, která je základem udržitelné produkce potravin i přípravy na dopady klimatické změny, zůstane nadále nedostatečná.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, říká: „Vzhledem ke zkušenostem s nastavováním málo účinné ochrany proti erozi a s odkládáním ochrany účinnější ze strany ministerstva zemědělství jsou pochopitelné obavy, aby takto narychlo domluvená změna nedopadla pro naši půdu ještě hůř. Návrh zaměřovat se na skutečné případy eroze má potenciál, ale jen pokud nebude hlídač slepý a systém děravý. A to zatím je.”

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Česko, říká: „Snížit míru ochrany půdy na erozně náchylných místech i pro plodiny s nízkou ochranou funkcí, jako je kukuřice, je v době čím dál častějších klimatických extrémů velmi rizikové. To, že se podaří nastavit efektivní monitoring eroze a zemědělci budou systémem kontrol motivováni k dobrému protieroznímu hospodaření, se stále jeví spíše jako pohádkový příběh. Bylo by pěkné, kdyby se stal skutečností, ale zatím záruky ministra Výborného bohužel nezní příliš přesvědčivě.” 

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, říká: „Jedním z nejvýznamnějších nástrojů v boji proti klimatické změně je zdravá půda. Dokáže zadržet vodu, což je zásadní jak při dešti, tak i při suchu. Snahy eliminovat ztrátu ornice erozí tak jsou v zájmu nejen samotných zemědělců, ale celé společnosti. A právě větší zapojení vlastníků půdy a veřejnosti do monitoringu eroze je nutností, aby nově navrhovaný model skutečně fungoval.”

Kontakty:

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA,
tel.: 775 894 642, e-mail: martin.rexa@hnutiduha.cz

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku,
tel.: 775 147 742, e-mail: aprochazkova@wwfcee.org

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické,
tel.: 776 368 360, e-mail: zamecnik@birdlife.cz

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA,
tel.: 734 770 020, e-mail: eva.pernicova@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1]

https://me.vumop.cz/docs/ZZ_monitoring_2023.pdf Str. 18 

[2] Pro Hospodářské noviny 2. ledna ministr Výborný uvedl, že “v tuto chvíli monitoring prakticky nefunguje” a dle autora článku “detailnější návrh ke zlepšení monitoringu má být představen v lednu”. https://archiv.hn.cz/c1-67539730-razantni-zmena-v-ochrane-pudy-pred-erozi-ministr-vyborny-chce-zemedelce-mene-zatezovat-ale-vic-pokutovat