ČT2 uvede v neděli premiéru filmu DivoČINY o lidech, kteří zasvětili život ochraně divoké přírody.

V neděli 29. prosince v 11.30 uvede ČT2 premiéru filmu režiséra Jana Svatoše s názvem divoČINY [1]. Padesátiminutový dokument, který byl již před dokončením oceněn, přibližuje tři příběhy lidí, kteří svůj život zasvětili ochraně po generace pronásledovaných tvorů. Film je i zamyšlením nad tím, jak naše společnost vnímá divočinu jako kulturní fenomén. Dokážeme žít bok po boku s vlky, medvědy nebo zubry?

Snímek diváky nepřivádí do exotických končin, ale do nejzazších koutů českého pohraničí i našeho svědomí. Film již slavil první úspěch – České filmové centrum ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu jej vybralo mezi 25 nejzajímavějších dokumentů pro nadcházející sezónu. Filmový teaser najdete zde:
http://www.youtube.com/watch?v=he06qpTNMPk

Jeden z příběhů vypráví o beskydských velkých šelmách a projektu na jejich ochranu, jenž tu už čtrnáct let uskutečňuje Hnutí DUHA Olomouc. V dokumentu zazní názory expertů ekologické organizace stejně jako zkušenosti chovatelů ovcí nebo myslivců, jejichž postoje jsou soužití s velkými šelmami v naší krajině důležité.

Projekt vlčích a rysích hlídek v Beskydech a Javornících je nemyslitelný bez dobrovolníků. Jen loni se jich sem sjelo 150, letošní ročník hlídkování byl již zahájen [2]. Při pravidelném procházení v terénu vyhledávají dobrovolníci pobytové znaky velkých šelem (stopy, trus, srst aj.) i dalších chráněných druhů, odebírají vzorky pro analýzy DNA či potravy a na vytipovaná místa umisťují fotopasti pro jejich dlouhodobé sledování [3].  Dobrovolnické hlídky také odrazují svojí přítomností v terénu pytláky. Terénní práce hlídkařů přináší dobrodružství a zážitky na celý život [4].

Systematický monitoring šelem přináší mnoho zajímavých informací o jejich jinak tajemném životě, které využijí odborníci i veřejnost. Zajímavosti o beskydských šelmách najdete v unikátní mapové aplikaci na www.mapa.selmy.cz.

Filmaři najezdili po ČR přes 7000 km. Film pojednává také o pokusu o návrat zubrů v severních Čechách a o výzkumu v Žofínském pralese, našem nejstarším chráněném území. Místa, která fimaři navštívili, ležela mimo značené stezky, k některým se museli vracet i opakovaně. Ve filmu se diváci podívají na beskydské hřebeny, ale např. i do Žofínského pralesa, do kterého má veřejnost vstup zakázán. Zcela unikátní vizuální formou jsou představeny velké šelmy a zubři, které autor do divočiny symbolicky „vypustil“.

Jan Svatoš, režisér a fotograf, řekl:
„Díky Mirkovi [1] jsem si vůbec poprvé položil otázku, proč se lidé a vlastně i já sám, o divočinu vůbec zajímáme. A právě díky půlročnímu natáčení divoČIN jsem na tuto otázku nalezl odpověď…“

„Na rozdíl od zoologů jsem si jako filmař mohl dovolit vytvořit kinematografickou divočinu, ve které se znovu bok po boku potkávají už jednou vyhubení tvorové …“

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA, řekl:
„Přestože pravé nedotčené divočiny v české krajině moc nezůstalo, velké šelmy nebo zubři naší přírodě divokost vracejí. Vlci a rysi nám ukazují, že se dokážou lidským zásahům v krajině do velké míry přizpůsobit. Pytláctví nebo neprůchodné bariéry v podobě dálnic jsou však pro jejich další šíření limitující. Proto je nutná zákonná ochrana velkých šelem a práce stovek dobrovolníků vlčích a rysích hlídek, kteří se snaží nelegálnímu pytláctví a řadě předsudků a pověr o velkých šelmách bránit.
„Janu Svatošovi se povedlo ve filmu ukázat, že i v naší kulturní krajině má divočina stále své místo - stejně jako v lidském nitru.“

Kontakty:
Jan Piňos, média a komunikace, Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1]
Film divoČINY je absolventským filmem Jana Svatoše, kterým zakončuje magisterské studium na Filmové Akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Autora ale ovlivnil i již zesnulý profesor Bohumír Prokůpek z pražské FAMU, kterou Svatoš absolvoval v roce 2010. Právě jemu patří věnování na konci filmu.

Myšlenka natočit film divoČINY jako vizuální esej Svatoše poprvé napadla v severní Keni. „Je snadné obyvatelům rozvojových zemí vytýkat jejich nevybíravý vztah k tamní přírodě. Neměli bychom ale zapomínat, že jsme to právě my – Evropané – kdo se jako vůbec jedni z prvních zbavili velkých savců, svých domnělých zvířecích konkurentů.“ A právě důvody i peripetie lidí, kteří usilují o postupný návrat zubrů nebo velkých šelem do České republiky, autor ve filmu sledoval.

stopáž: 52 minut
jazyk: česky, anglické titulky
námět, scénář a režie: Jan Svatoš
kamera: Romi Straková
dramaturgie: Jana Hádková
střih: Katarina Geyerová – Buchanen
kreativní producent: Petr Kubica
producent: Jan Svatoš a Česká televize a Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku
datum TV premiéry: zima 2013

[2]http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ochrana-vzacnych-velkych-selem-v-beskyd...
Zájemci se mohou hlásit na adresách vlci.hlidky@hnutiduha.cz či rysi.hlidky@hnutiduha.cz.
[3] http://www.selmy.cz/clanky/fotopribeh-od-rysich-namluv-ke-kotatum/
[4] http://respekt.ihned.cz/c1-61130010-prvni-setkani-s-vlky

Přílohy:
Plakát k filmu