České lesy jsou pouze zhruba z jedné dvacetiny tvořené přirozeně vzniklými porosty. Česká republika je navíc stále v čele žebříčku evropských zemí s největším podílem umělého zalesňování. A to přestože dle čerstvých dat v Česku roste i míra přirozené obnovy lesů, tedy obnovy nezaložené na umělém zalesňování lidmi, ale na spontánním výsevu semen.

Podle mezinárodního výzkumu State of the European Forests 2020 dosahuje Česká republika mezi sledovanými zeměmi zcela nejvyššího podílu uměle vysazených lesů: 95 procent. Uměle vysazené lesy přitom v Evropě průměrně tvoří jen 29 procent. Naopak celých 143 milionů hektarů neboli 66 procent všech evropských lesů je vzniklých přirozenou obnovou nebo zarůstáním. [1]

I přestože aktuální data [2] z České republiky ukazují, že loni byla pětina celkového zalesnění přirozená, stále jsme s 80 procenty umělého zalesňování lesů nepřehlédnutelnými rekordmany. [3] Podíl lesů vzniklých znovuzalesňováním a výsadbami přesahujících 60 procent lze najít jen v osmi evropských zemích, jmenovitě České republice, Polsku, Belgii, Dánsku, Islandu, Irsku, Nizozemí a Velké Británii. 

Špatný zdravotní stav českých lesů [4] dlouhodobě podlamují nejen emise znečišťujících látek [5] a nevhodná druhová skladba, ale právě i dopady umělého vysazování lesů, které u nás vede ke stejnověkým a druhově fádním porostům. Ty následně bývají oslabené a často se rozpadají, uměle vysázené lesy také nedokáží efektivně čelit probíhající klimatické změně.

Právě proto Hnutí DUHA [6] v září tohoto roku předloží Ministerstvu zemědělství Plán pro zdravé lesy, který představí změny nezbytné k tomu, abychom českou lesní krajinu připravili na další oteplování a udrželi ji ekologicky i hospodářsky vyváženou. 

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy vysvětluje: 

„Musíme zabránit tomu, aby se nynější příležitost promrhala tím, že se na rozpálené holiny vysazují další málo odolné lesy či dokonce smrkové monokultury, které zajdou suchem. Potřebujeme plán pro zdravé lesy.”

„Ministr Výborný by měl urychleně do mezirezortního řízení předložit novely mysliveckého a lesního zákona, a začít tak skutečně pomáhat českým lesům.”

Poznámky:

[1] Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe. 2020. State of Europe’s Forests 2020. Strana 115. Dostupné na www.foresteurope.org

graf: Podíl rozsahu lesa dle jeho původu, FOREST EUROPE, 2015

[2] Trend nárůstu podílu listnatých dřevin při výsadbě se zastavil. Podle údajů Českého statistického úřadu se loni v Česku vysázelo necelých 40 tisíc hektarů lesa, tedy o 709 hektarů méně než v předchozím roce, ale zároveň téměř nejvíce od roku 1964. Ze 225 tisíc sazenic se listnáčů sázelo průměrně zhruba 7,2 tisíce na hektar a jehličnanů 4,2 tisíce. Síje semeny dřevin, která vede k odolnějším stromům, se využila jen na necelém jednu procentu plochy. Největšího podílu zalesňované plochy dosáhl s 31,7 % smrk, následovaný bukem, dubem a borovicí. Přirozená obnovy lesa nastala na 10 tisících hektarech, přičemž i v ní dosáhl smrk zastoupení 39 %, buk 23 % a bříza 12 % celkové přirozené obnovy. Více v textu: Kahuda, J. 2023. Intenzivní obnova lesů pokračuje. Statistika a my. 7–8 str. 12 - 13, 

Dostupné na https://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2023/08/1804230708.pdf

graf: Umělé zalesnění v tisících hektarech v jednotlivých letech

[3] FAO. 2020. Global Forest Resources Assessment 2020. Vizualizovaná data přirozené obnovy lesa

https://docs.google.com/spreadsheets/d/1bRmErUNRtAGYLwt-8ON8nOxMgRWvyvECapcAqiZP3Tk/edit?usp=sharing

graf: Podíl přirozené obnovy lesa, FAO, 2020

[4] https://hnutiduha.cz/aktualne/ceske-lesy-dlouhodobe-chradnou-nejvice-v-evrope-vyrazne-poskozenych-jehlicnanu-je-temer-80

[5] https://hnutiduha.cz/aktualne/severoceske-lesni-pudy-jsou-nejzatizenejsi-sirou-v-cele-evrope

[6] Více informací o kampani Hnutí DUHA nazvané Zachraňme lesy na www.zachranmelesy.cz