Novela horního zákona se brzo vrátí na vládní stůl

Šéfka Asociace krajů ČR a poslankyně Jana Vildumetzová a řada poslanců a senátorů z Karlovarského a Ústeckého kraje prosazuje, aby výnosy aukcí emisních povolenek zůstaly v krajích, kde se těží a spaluje uhlí [1]. Ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace s takovým záměrem nesouhlasí. Navrhují, aby byla vyšší finanční pomoc pro sociálně citlivou transformaci krajů historicky zatížených těžbou a spalováním uhlí zajištěna zvýšením těžebních poplatků u hnědého uhlí.

Naopak peníze z emisních povolenek (které platí v ceně elektřiny či tepla spotřebitelé v celé ČR) by nadále měly plynout do úspěšných programů, jako je Nová zelená úsporám. Tedy pomáhat po celé republice (včetně Ústeckého a Karlovarského kraje) se zateplováním domů a čistými zdroji energie pro vlastní potřebu.

Již brzy se má na jednání vlády vrátit novela horního zákona, která by mohla zrušit nesmyslný a pro stát krajně nevýhodný zákaz zvyšování těžebních poplatků. Na jednání vlády 18. února nedošlo ke schválení novely, neboť návrh ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové počítá s tím, že by se poplatky daly zvýšit až od roku 2022. S tím nesouhlasí například ministryně financí Alena Schillerová [2]. Zvýšení poplatků vláda slíbila i ve svém programovém prohlášení [3].  

Nedávná analýza výročních zpráv hnědouhelných společností ukázala, že kdyby v letech 2009-2017 tvořily poplatky 10 % tržní ceny (a ne 1,5 % do roku 2016 a cca 3,5 % od roku 2017), tak by výnosy státu byly o 15 miliard Kč vyšší (z toho 7,5 miliard od soukromých společností). Majitelé by se přitom stále těšili ze zisku a rozhodně nemuseli propouštět zaměstnance [4]. A bylo by tedy více peněz na pomoc regionům, obcím a lidem se sociálně citlivou transformací ekonomiky [5].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Povolenky platíme všichni, a proto by jejich výnosy měly pomáhat se snižováním spotřeby energie a výrobou čisté elektřiny či tepla v celé ČR. Krajům postiženým uhelným průmyslem je však jednoznačně potřeba pomoci více. Proto dlouhodobě navrhujeme zvýšit poplatky z vytěženého hnědého uhlí, aby peníze neodtékaly do daňových rájů ve Středomoří, ale pomáhaly s útlumem těžby uhlí v krajích. Vláda by proto měla prosadit zrušení nespravedlivého moratoria v novele horního zákona a co nejdříve zvýšit poplatky na deset procent tržní ceny hnědého uhlí.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
“Uhelné regiony si zaslouží finanční podporu a chytré investice, které jim pomohou se spravedlivým přechodem od špinavé energetiky k modernímu průmyslu a chytrým technologiím. Jsme velice rádi, že se o tom mluví. Ale brát peníze z fungujícího projektu Nová zelená úsporám, z něhož mají užitek rodiny či bytová družstva, je chyba. Zvlášť když na transformaci regionu mohou po zvýšení těžebních poplatků přispět velké uhelné firmy, které na úkor zmíněných regionů dlouhá léta bohatly.” 

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] http://www.enviweb.cz/113297

[2] https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2746409-novakova-chce-dodrzet-lh...

[3] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/rezignaci-na-zvyseni-poplatku-z-tezby-v...

[4] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/02/shrnuti_an...

[5] V letech 2009-2017 místo toho vyplatily soukromé těžební společnosti téměř 25 miliard dividend svým majitelům (z toho 22 miliard firmy bývalé Mostecké uhelné Pavla Tykače své mateřské firmě v daňovém ráji na Kypru. Mohlo se to dít i kvůli nízkým těžebním poplatkům.