Hnutí DUHA spolu s předními českými vědci apelují na ministra zemědělství Marka Výborného, aby neprodleně předložil k veřejné diskuzi chystané novely lesního a mysliveckého zákona a zároveň mu předalo „Plán pro zdravé lesy.“ Tento dokument obsahuje 43 návrhů pocházejících od tří desítek odborníků, jejichž realizace by uzdravila naše lesy. Ministerstvo zemědělství zatím odkládá předložení novely zákona o myslivosti a teprve připravuje novelu zákona o lesích, a tak u těchto zákonů, klíčových pro adaptaci krajiny na klimatickou změnu, hrozí, že se nestihnou schválit do konce volebního období. 

Zástupci Hnutí DUHA dnes na osobní schůzce apelovali na ministra zemědělství, aby zákon o lesích i zákon o myslivosti urychleně předložil a předali mu Plán pro zdravé lesy [1] s návrhy na potřebné změny v lesnictví, které podpořilo svými podpisy na 82 tisíci lidí v rámci výzvy Zachraňme lesy. Plán pro zdravé lesy obsahuje 43 návrhů, jak pomoci naší krajině od holosečí, zajistit obnovu pestrých a odolných porostů, omezit degradaci půdy, dostat do lesů vodu, připravit je na změnu klimatu a ochránit jejich nejcennější části. 

Plán byl připravený ve spolupráci s více než 30 vědci a lesníky. Navrhuje konkrétní změny legislativy – lesního i mysliveckého zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o vodách a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, včetně navazujících vyhlášek, změnu zadání pro státní podnik Lesy ČR, certifikace státních lesů i změnu systému lesnických dotací. 

Připravovaná velká novela lesního zákona, která vzniká na Ministerstvu zemědělství, ale s mnoha zásadními změnami nepočítá. Nezmenšuje ani rozsah  plošného kácení, ani úplně neruší lhůty pro zalesnění po holosečích, což je nezbytné pro přírodě blízkou obnovu lesů a jejich přirozenou druhovou skladbu, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení. Ochranu lesních půd a biodiverzity návrh naopak oslabuje. V rozporu s postupem Ministerstva zemědělství je i názor veřejnosti, která vznik rozsáhlých holosečí a nedostatečný důraz na ochranu přírody při obnově lesů považuje za velmi zásadní problém [2].     

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) i ministr životního prostředí Petr Hladík se přitom hlásí k dodržení Programového prohlášení vlády, ve kterém se zavazuje podpořit „obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích. Prosazujeme cílené, nikoli plošné kácení, následnou péči a kompenzaci ztrát“ a „Pomůžeme odpovědným soukromým vlastníkům, ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci jejich hospodaření mimoprodukční funkce lesa“.

Zdravotní stav českých lesů je přitom dlouhodobě nejhorší v celé Evropě. Možnosti upravit směr po rozpadu monokultur ministerstvo využilo jen minimálně a stále především podporuje výsadbu stromů, které do našich lesů přirozeně nepatří, zřejmě v nich uschnou nebo je okouše přemnožená zvěř. 

Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA, řekl: 

„Plán pro zdravé lesy zpracovali desítky odborníků s ohledem na to, abychom už od lesů odvrátili podobné kalamity jako byla ta nedávná. Na ubohý stav lesů nyní nedoplácí jen státní rozpočet, ale my všichni. Je tak nezbytné, aby ministerstvo zemědělství využilo historické příležitosti připravit lesy na další kalamitu a nenechalo tuto tíhu jen na lidech v horách a na venkově.“

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl: 

„Prvních sto dní v úřadu skončilo ministru Výbornému již 5. října. Doba hájení je tedy za námi a nyní je nezbytné, aby ministerstvo zemědělství rychle dohnalo vše, co zameškalo v posledních dvou letech. Je nezbytné, aby ministr Výborný urychleně zahájil mezirezortní připomínkové řízení u zákona o lesích i zákona o myslivosti.“

Prof. em. Josef Fanta, lesník, emeritní profesor Univerzity ve Wageningen a Univerzity v Amsterdamu, řekl:

„Po celé Evropě již od 90. let minulého století majitelé a správci lesů přicházejí s iniciativami zaměřenými na odklon od holosečného hospodaření se stejnověkými monokulturami, s návrhy na podporu strukturní, věkové a biologické rozmanitosti lesa, na zavedení přírodě blízkých způsobů hospodaření. Tyto postupy a iniciativy ale Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR dosud nepřijaly. Od 50. let minulého století je pro ně jediným modelem hospodaření stejnověká monokultura, hospodaření se řídí stále důraznějšími vyhláškami a předpisy. Vrcholem opatření bylo zavedení ryze ekonomicky motivovaného obchodního modelu lesního hospodářství v 90. letech minulého století. Negativní dopady tohoto způsobu řízení lesního hospodářství jsou zcela mimořádné - především pro les jako takový, ale i pro pozici českého lesnictví v Evropě. A dopady tohoto způsobu hospodaření v lesích do sociálně-ekonomické oblasti a rozvoje českého venkova jsou dnes už pravděpodobně nenapravitelné.“

„Státní podnik Lesy ČR, který hospodaří ve veřejných lesích, by měl jít příkladem, prioritou podniku by mělo být šetrné, přírodě blízké hospodaření, zajištění vodohospodářských i dalších funkcí lesů v krajině a ochrana biodiverzity.“

Prof. RNDr. František Krahulec, CSc. z Botanického ústavu AV ČR, řekl:

„Pokud chceme odolnější lesy, musíme přestat bezhlavě vysazovat sazenice vypěstované ve školkách, ale upřednostnit přirozenou obnovu a na holinách nechat růst semenáče přípravných dřevin, jako je bříza či jeřáb. Nevíme, jak se bude klima vyvíjet. Proto je nutné umožnit selekci přímo na stanovišti, jak vůči klimatu, tak i vůči novým chorobám a např. i hmyzu.“

„Přestože je agenda lesů na ministerstvu zemědělství, je zásadní i pro ochranu biodiverzity a zadržení vody v krajině zejména při extrémních srážkách.“

RNDr. Jan Hofmeister Ph.D. z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity a CzechGlobe - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, řekl:

„Výsledky výzkumů ukazují na dosud nedoceněný význam člověkem méně ovlivněných lesů a jejich nerušeného vývoje pro zmírňování krize biodiverzity a klimatických změn. U nás se takových lesů dochovalo velmi málo. V současnosti však máme mimořádnou příležitost, jak tyto lesy – a tím i jejich pozitivní vliv – podpořit. Tou příležitostí je ochrana starých hospodářských lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou, které jsou dosud dle zaběhaných postupů káceny a obnovovány, a to i v mnoha chráněných územích. Jedná se o příležitost mimořádnou a časově omezenou, která se jinak vykácením dotčených starých porostů změní v příležitost promarněnou, v kontextu probíhající klimatické změny promarněnou nenávratně.“

Reakce ministra zemědělství Marka Výborného na předání Plánu pro zdravé lesy:

„Dnes jsem se setkal se zástupci Hnutí DUHA, kteří mi představili svůj Plán pro zdravé lesy a své představy o hospodaření v lesích. Jsem člověk, který je otevřený diskuzi a jsem rád, když mohu slyšet názory z různých stran a úhlů pohledu, proto děkuji také za tyto podněty. Nemohu však souhlasit s některými argumenty. Například v Programovém prohlášení vlády jsme se zavázali, že lesy nebudou továrnou na dřevo, mnohem více se soustředíme na jejich ekologický aspekt. Lesy ČR podle toho postupují. Lesníci sází stále více listnáčů. V roce 2022 plocha obnovených lesních porostů představovala rekordních 50 058 hektarů. Třetí rok po sobě roste plocha zalesněná listnáči. Loni vysázeli lesníci téměř 226 milionů stromků, konkrétně 141,5 milionu listnáčů a 84,3 milionu sazenic jehličnanů a děláme mnoho dalších opatření, aby byly lesy odolnější proti klimatické změně.“

Poznámky:

[1] Plán pro zdravé lesy: https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2023/10/publikace_-_plan_pro_zdrave_lesy_fin.pdf

 [2] Výzkum veřejného mínění, které pro Hnutí DUHA zpracovala Omnicom Media Group. Jeho shrnutí je dostupné na https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2023/10/2023_problemy_pro_soucasny_

	Spolufinancováno Evropskou unií v rámci projektu TF PROTEUS. Obsažené názory a stanoviska jsou pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu. Evropská unie ani orgán poskytující grant za ně nemohou nést odpovědnost.