Ministerstvo životního prostředí předložilo změnu “emisní vyhlášky” [1], která má řešit kritickou situaci spojenou s nedostačujícími dodávkami zemního plynu. Umožní úlevou z emisních limitů odložit přechod některých tepláren z uhlí na zemní plyn a také větší využití zdrojů na uhlí, které nyní běží v omezeném režimu. Úlevy mají být možné jen po dvě topné sezóny - do 31. 5. 2024.

Hnutí DUHA a Greenpeace s tímto přístupem vzhledem k riziku krizové situace s dodávkami tepla během nadcházející zimy v principu souhlasí, i když to znamená větší zátěž pro ovzduší. Avšak zároveň upozorňují, že MŽP musí odolat tlakům uhelných firem na neférové či zbytečně benevolentní úlevy. Smyslem dočasné změny musí být pouze odstranit nepřekonatelné technické bariéry pro zajištění tepla pro domácnosti v krizové situaci, nikoliv snižovat provozovatelům náklady na spalování uhlí, které je už tak nyní vysoce ziskové. A hlavně musí celá vláda využít získaný čas pro akceleraci rozvoje obnovitelných zdrojů a úspor, pro který zatím stále chybí důležitá legislativa: například novela energetického zákona, která by umožnila vznik komunitní energetiky a sdílení čisté energie mezi lidmi.

Návrh změny emisní vyhlášky se týká středně velkých uhelných tepláren, které plánovaly definitivě přejít na zemní plyn na konci letošního roku, kdy jim končí plošná teplárenská výjimka z emisních limitů. Změna vyhlášky by také umožnila vyšší využívání uhelných zdrojů, které jsou nyní provozovány jako záložní (v režimu maximálně do 1500 hodin ročně). V případě energetické krize by se jim provozní hodiny do tohoto limitu nezapočítávaly.

Některé konkrétní detaily chystané emisní vyhlášky ekologické organizace označují jako zbytečně velkou úlevu, která poškodí zdraví lidí a způsobí více emisí skleníkových plynů. Odpuštění limitů pro emise i provozní hodiny má být vázáno nejen na nouzový stav vyhlášený vládou, ale i na stav předcházení stavu nouze, jehož vyhlašovaní není pod demokratickou kontrolou poslanců a poslankyň, ale pouze v rukou Ministerstva průmyslu a obchodu. Také odpouštění provozních hodin je navrženo příliš benevolentně, když se nevztahuje jen na překročení hranice již vyčerpaných 1 500 hodin, ale odpouští provozní hodiny paušálně. Ekologické organizace naopak vítají, že změna vyhlášky má platit jen dvě topné sezóny.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:

“Pozastavení limitů pro emise a provozní hodiny uhelných zdrojů bude negativní pro životní prostředí, ale pokud to bude nutné pro zajištění tepla pro domácnosti, nedá se nic dělat. Ministerstvo životního prostředí však musí odolat tlaku uhelných firem a dávat do vyhlášky jen úlevy, které jsou nutné pro překonání technických bariér v krizové situaci a naopak odmítnout ty, které pouze zvýší zisky uhelného byznysu. Ale hlavně by Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu měly využít získaný čas pro masivní úspory energie a rozvoj obnovitelných zdrojů.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:

“V případě nové emisní vyhlášky se ďábel skrývá v detailu. Je pochopitelné, že potřebujeme v současné složité situaci zajistit dodávky elektřiny a tepla, ale vláda by kvůli tomu neměla ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí více, než je nezbytně nutné. Současný návrh vychází znečišťovatelům vstříc až příliš. Nicméně je dobře, že vláda počítá s časovým omezením emisní vyhlášky. A že alespoň prozatím upustila od plánu na masivní přechod uhelných tepláren na plyn, který jsme v minulosti kritizovali. Vláda by měla naopak využívání plynu pro vytápění omezovat a měla by podporovat zateplování, energetické úspory, tepelná čerpadla a další formy vytápění bez využití fosilních paliv.”

Eliška Beranová, právnička Frank Bold, říká:

“Předložený návrh emisní vyhlášky je v určitých ohledech za hranou pravidel, která v případě nedostatku plynu stanovuje evropské právo. To v jednotlivých, odůvodněných případech umožňuje prodloužení teplárenských výjimek. Pokud však jde o plošné nezapočítávání provozních hodin zdrojů v záloze, přestože zdroje povolené množství hodin doposud ani nevyčerpaly, evropské právo takovou výjimku nezná a neumožňuje. Pro takový postup ministerstvu životního prostředí dokonce chybí jakékoliv zmocnění v zákoně o ochraně ovzduší.”    

Poznámky pro editory a editorky:

[1] Jedná se o vyhlášku č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 

Návth úprav je vystaven zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSCGK8N7FP