Praha - 20. prosince 2022: Včera se konala poslední energetická rada pod taktovkou českého předsednictví, která se i díky nabitému programu prodloužila do podvečerních hodin. Po několikaměsíčním vyjednávání se ministři energetiky EU dohodli na celoevropském zastropování cen plynu. Kompromisním řešením je dočasné zastropování ceny plynu na úroveň 180 eur za mWh. Ministři rovněž sjednali podmínky pro spuštění a trvání účinnosti mechanismu, který bude platit od 15. února 2023. Aby opatření mělo dopad na účty domácností za elektřinu, je nutné je uskutečnit společně se snižováním nadměrné spotřeby energií a omezením jejich plýtvání.  

Ministři také přijali společnou pozici ke dvěma důležitým návrhům Evropské komise – k návrhu o snížení emisí metanu v energetice, který je jako součást legislativního balíčku Fit for 55 zásadní pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a REPower EU, který Evropská komise přijala v květnu jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.  

Cílem nařízení o snižování emisí metanu je urychlené snížení emisí metanu v energetice tak, že bude od energetických odvětví ropy, zemního plynu a uhlí vyžadováno měření a vykazování emisí metanu. Metan je po oxidu uhličitém druhou největší příčinou změny klimatu. Pokud se chceme vyhnout závažným následkům změny klimatu, je nezbytné rychle snížit emise metanu. Dnes schválené 30 % snížení do roku 2030 je nedostatečné a nedosáhne snížení emisí metanu ani původního návrhu Evropská komise. Návrh nařízení bude následně projednáván v trialogu mezi členskými státy, europarlamentem a Evropskou komisí. 

Cílem návrhu REPower EU, který pozměňuje právní předpisy EU o obnovitelných zdrojích energie, energetické účinnosti a energetické náročnosti budov je zvýšit podíl využití obnovitelných zdrojů a urychlit proces jejich zavádění. Na základě této směrnice budou muset státy vymezit pro obnovitelné zdroje rozvojové oblasti, kde je nejmenší střet se zájmy ochrany přírody. Přes opatření k urychlení a zjednodušení instalace nových obnovitelných zdrojů ale obecný přístup, který dnes ministři přijali, nevyjadřuje důvěru v rychlé snížení závislosti na ruském plynu. Schválený cíl pro obnovitelné zdroje na úrovni 40 % do roku 2030 je nižší než návrh Evropské komise na úrovni 45 % a nijak neodráží novou válečnou realitu. Na pomalejším rozvoji obnovitelných zdrojů české předsednictví trvalo i přes jasný nesouhlas velké části členských států.

I poslední energetická rada se tak nesla v duchu snižování závislosti na ruském plynu. Krátkodobá opatření musí být propojená s dlouhodobými řešeními, která sníží závislost na fosilních palivech nejen z Ruska, a přispěje k řešení současné energetické a klimatické krize. Tímto řešením je podle organizací zásadní navýšení evropského cíle pro podíl obnovitelných zdrojů a energetických úspor v právě probíhajících jednáních na úrovni Evropské unie a větší míra evropské spolupráce a koordinace v oblasti energetické politiky. K tomuto cíli organizace vyzvaly ministra v otevřeném dopise, který mu poslaly před konáním včerejší energetické rady. Větrné a solární elektrárny vyrobily od začátku války v Ukrajině čtvrtinu elektřiny v EU, což od února 2022 zabránilo dovozu plynu v hodnotě 11 miliard eur. Díky úsporám energií by podle ekologických organizací mohla Evropská unie do roku 2030 ušetřit přibližně 38 miliard eur za dovoz fosilních paliv.

Miriam Macurová z Greenpeace ČR říká: 

“V pozici ministrů průmyslu EU jsme se opět nedočkali jednoznačného postoje k energetické bezpečnosti v nové geopolitické realitě, která by měla být založena primárně na obnovitelných zdrojích a jejich solidárnímu sdílení napříč státy EU. Krátkodobá opatření musí být propojená s dlouhodobými řešeními. Energetickou bezpečnost a snížení závislosti na ruském plynu nedosáhneme bez ambiciózního cíle pro obnovitelné zdroje. Pozice energetické rady, která dnes byla schválena na úrovni 40 % nedosahuje ani návrh Evropské komise, přičem pro dosažení klimatických závazků potřebujeme cíl minimálně 50 %.” 

Jaroslav Bican z Greenpeace ČR říká: 

“Evropská dohoda o parametrech mechanismu, který by měl zabránit výraznému zdražování plynu zvyšujícího i cenu elektřiny, je zásadní. Stejně tak i schválení předjednaných společných nákupů plynu státy Evropské unie v aktuální krizové situaci a solidární poskytování dodávek v nouzi. Evropská solidarita a kooperace v energetické oblasti by se však neměla vztahovat pouze na problematiku plynu. Do budoucna se musí týkat rovněž obnovitelných zdrojů, čemu musí odpovídat i přizpůsobení přenosové soustavy a přeshraničních sítí, kdy právě v oblasti OZE bude muset být spolupráce mezi státy EU mnohem intenzivnější než doposud.”   

Veronika Murzynová z Centra pro dopravu a energetiku říká:

“Cílem návrhu metanové legislativy z pera Evropské komise je urychlené snížení emisí metanu v sektoru energetiky. Ačkoliv sám o sobě má některé mezery, jako napříkad chybějící řešení emisí metanu z dovozu energií, dnešní společná pozice přijatá Radou obsahuje tolik výjimek a mezer, že by jej zbavily většiny jeho mitigačního potenciálu. 

Evropská komise se v roce 2021 postavila do čela mezinárodní snahy o rapidní snížení emisí metanu. Pokud EU nakonec přijme nedostatečně ambiciózí legislativu, oslabí tím nejen tlak na globální snižování emisí metanu, ale také své vedoucí postavení na mezinárodní úrovni.”

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA říká:

“Rada energetických ministrů v čele s Josefem Síkelou sice navrhla usnadnění rozvoje obnovitelných zdrojů, ale zřejmě nevěří účinnosti vlastního návrhu, když cíl 40% podílu obnovitelných zdrojů ponechali na nezměněné, předválečné úrovni. Zásadní zrychlení je nutné nejen kvůli ukončení závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska a dalších nedemokratických zemí, ale také kvůli klimatické krizi, která ohrožuje lidskou společnost i rozmanitost přírody. Proto je potřeba vymezit konkrétní zóny rozvoje tam, kde je příroda výstavbou nejméně ohrožena. Ale hlavně odstranit bariéry pro instalace na střechách a umožnit sdílení elektřiny bez zbytečných omezení a zajistit dostatečnou kapacitu sítě pro připojování dle potřeb spotřebitelů.”