Hlavním posláním národního parku je podle expertů prestižního Světového svazu ochrany přírody IUCN, kteří vydali doporučení pro péči o Šumavu, ochrana spontánního vývoje přírody. Kritika, které Hnutí DUHA řadu let správu šumavského národního parku podrobovalo, byla správná. Potvrdila to dnes zveřejněná závěrečná zpráva.
Šumava nyní nesplňuje mezinárodní kritéria pro národní park; kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách parku se musí zastavit; první zóny roztříštěné do desítek ostrůvků je nutné spojit; v parku panuje zmatek, konkrétní opatření neodpovídají slibovaným záměrům a řídí jej nekompetentní vedení.
Mezi hlavní body zprávy patří:
První zóny parku nesmí být roztříštěny do desítek izolovaných ostrůvků: Národní park "vyžaduje vyhlášení velké, kompaktní a nenarušované jádrové zóny" (str. 8). "Zóna 1 (jádrová zóna) musí být reorganizována do několika kompaktních bloků (méně než 10) s jasně stanovenými podmínkami – v zásadě bezzásahovost." (str. 15) "Původní proces přechodu...a transformaci ploch zóny II do jádrové zóny je třeba výrazně urychlit tak, aby pokrývalo 30–40% plochy NP do 3–5 let." (str. 15)
Kácení kůrovcových stromů v prvních zónách musí ihned skončit: "Jedinou přijatelnou činností v centrálních oblastech národních parků s ohledem na kůrovce je stálé monitorování, výzkum a případně instalace lapačů s feromonovými návnadami, které slouží zejména k monitoringu. Okamžité kácení nebo dokonce holoseč a asanace lokalit v centrálních oblastech s výskytem kůrovce nejsou přijatelná opatření." [zvýraznění z původního textu] (str. 6)
Zásahy do lesa patří - ovšem do komerčního: "Kůrovec je v obecném povědomí veřejnosti považován za lesního škůdce, kterého je třeba hubit...Lesnictví předpokládá a zajišťuje hubení kůrovce různými způsoby: okamžité kácení a odstraňování napadených stromů, postřik insekticidy, ukládání stromů na hromady (kůra, větve, kmeny) a spalování, nebo například výstavba lapačů z poražených stromů s feromonovými návnadami. Z pohledu lesnictví jsou tato opatření profesionálně přijímaná a mohou být prováděna při péči o lesy mimo chráněné oblasti." [zvýraznění z původního textu] (str. 5-6)
Ale v národním parku nebo rezervaci nemají co dělat: "V chráněných územích, zejména v přírodních rezervacích, národních parcích a přírodních památkách (IUCN kategorie I, II a III) je však vztah k této situaci jiný. V oblasti ochrany přírody nemluvíme o přírodních kalamitách nebo katastrofách, ale jednoduše o jevech (například sníh, vítr, lavina). Tyto jevy jsou většinou způsobeny přírodními vlivy. Přítomnost kůrovce je velmi podobná...Proto tvrdíme, že dokonce i nadměrný výskyt kůrovce je svým způsobem přírodní proces. Mezi cíli ochrany a péče v přírodních rezervacích, v centrální oblasti a rovněž v zónách známých jako bezzásahové zóny národních parků je také zajištěn neovlivněný průběh přírodních procesů." (str. 6)
Kůrovec pomůže řešit problém monokultur: "[k]alamity vedou ke zničení převážně stejnověkých lesů a porostů s umělou druhovou skladbou. Nový les, který vzniká přirozenou regenerací, bude bližší přírodnímu složení." (str. 17)
Šumava nyní nesplňuje kritéria pro národní park, což se musí změnit: “Národní park by měl být klasifikován jako IUCN kategorie IV [obhospodařované chráněné plochy] nebo V [chráněná krajinná oblast]; snížení stupně jeho ochrany na vnitrostátní úrovni změnou jeho kategorie národního parku by však mělo určitě katastrofické následky pro ochranu této velmi hodnotné oblasti. Dlouhodobý cíl návratu k přirozenému ekosystému [podle doporučení mise], pokud bude skutečně realizován, by měl dostačovat jako zdůvodnění pro udržení národního parku v kat. II. [národní park]" (str. 8)
V parku panuje zmatek a nekompetentní vedení: "Zaměstnanci národního parku mají dobré vzdělání v lesním hospodářství, ale nemají přehled o managementu přírodních zdrojů, přírodních procesů, interních standardech pro chráněná území a socioekonomickém zázemí, které jsou nezbytné pro přípravu plánu péče o NP." (str. 15) "Plán péče sám o sobě je dobrým výchozím dokumentem...Avšak krátkodobé a střednědobé cíle a strategie vedoucí k jejich dosažení jsou v naprostém chaosu. Dlouhodobé cíle jsou v případě lesního hospodářství v nesouladu s krátkodobými cíli a s praxí, která se v NP Šumava uplatňuje." (str. 12) "Správa národního parku vykonává svou práci velmi svědomitě, avšak ve stylu typickém pro lesní hospodářství... Vědci nabízeli velmi cenné příspěvky, ale měli jsme dojem, že jejich názory nebyly v minulosti brány příliš vážně. Nevládní neziskové organizace shromáždily mnoho velmi cenných informací; jejich příspěvek odhalil některé klíčové otázky, jako je například skutečné poslání NP Šumava, jeho klasifikace podle IUCN a zásady managementu." (str. 2)
Některá rozhodnutí jsou prostě nepochopitelná: " V NP Šumava byl prováděn zásah podle schématu, kterému vnější pozorovatelé mohou jen obtížně porozumět. I v některých nejvyšších lokalitách v samém centru národního parku podél hranic byly provedeny holoseče." (str. 7) "Systém zonace s různými vrstvami ochrany, které se navzájem částečně překrývají, byl pro účastníky mise velmi obtížně pochopitelný...Zásahy těžkou mechanizací, které zanechají trvalé poškození v krajině, prováděné v „bezzásahové“ zóně (= v místech nepřístupných pro návštěvníky), se jen obtížně dají akceptovat!" (str. 12)
Rada národního parku není nezávislá: "Orgány národního parku, zejména Rada národního parku, nefungují správně ani efektivně. Složení Rady...neumožňuje tomuto orgánu hrát roli rádce vůči správě národního parku. Výběr dalších členů samotnou správou neumožňuje vědecké komunitě mít zastoupení těch nejlepších a nejvhodnějších odborníků, a Radě vyjadřovat nezávislá stanoviska." (str. 13)..."Žádný člen by neměl být vybírán samotnou Správou Národního parku Šumava." (str. 16) "Vědecká komunita by měla hrát významnější roli, včetně specializovaných (a vysoce kvalifikovaných) nevládních neziskových organizací." (str. 17)
S návrhem pozvat na Šumavu IUCN, mezi jehož členy Česká republika patří, aby doporučil správný způsob péče o národní park, přišlo Hnutí DUHA a Český svaz ochránců přírody v březnu 2000. Misi IUCN oficiálně pozval bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart a Libor Ambrozek jeho pozvání potvrdil.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
“Zpráva je rozhodujícím bodem obratu v léta trvajícím sporu o národní park. Potvrdila vše důležité, co jsme vedení národního parku léta vyčítali. Zpráva znamená, že se zastaví kácení v unikátních pralesovitých smrčinách a spojí první zóny národního parku, nyní roztříštěné do desítek malých ostrůvků, v několik kompaktních celků. Také varuje, že Šumava vinou dnešního režimu nesplňuje mezinárodní kritéria pro národní parky, panuje zde zmatek a správu řídí nekompetentní vedení. Samozřejmě nás těší, že mezinárodní experti do písmene potvrdili správnost naší kritiky a námi navrhovaných řešení. Výhodou expertů IUCN je, že tato prestižní mezinárodní instituce má respekt i důvěru obou stran."
Zprávu ve formátu word lze stáhnout ze stránek ministerstva životního prostředí (velký soubor: 3,9 MB):
www.env.cz/env.nsf/7e4b966e44de12f4c1256a030045c24c/f2c9861cbeb82533c125...