V Národní přírodní rezervaci Břehyně je minimálně třicet hektarů holosečí

Masivní těžba smrků na pozemcích Vojenských lesů poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku, území s nejpřísněji chráněnou přírodou. Za loňský rok zde bylo vytěženo více než devět tisíc krychlových metrů dřeva [1], převážně v podmáčených smrčinách v okolí Břehyňského rybníka, kde vychovávají mláďata vzácní jeřábi popelaví nebo vlci. Těžba pokračovala i v roce 2019 v minimálně stejném rozsahu jako v předchozím roce.  Hnutí DUHA zdokumentovalo v okolí rybníka minimálně patnáct vytěžených ploch s holosečemi o celkové velikosti zhruba třicet hektarů a také těžkou těžební techniku [2]. Skutečný rozsah těžby však může být vyšší. Mapa ukazující rozsah holosečí je v příloze, fotografie ničivé těžby jsou zde: https://photos.app.goo.gl/m1mdBLfCczTSQd1f8  

Ekologická organizace se proto v lednu obrátila na Českou inspekci životního prostředí, aby zásah prošetřila. Vyšlo přitom najevo, že výjimku k masivní těžbě dalo přímo Ministerstvo životního prostředí, které, jako svůj nadřízený orgán, inspekce nemůže kontrolovat. Hnutí DUHA proto nyní žádá ministerstvo, aby dosavadní postup těžařů a Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj prošetřilo a zachránilo zbytky podmáčených smrčin, které jsou také součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Paradoxně do rezervace platí přísný zákaz vstupu a zjištění rozsahu těžby Hnutí DUHA zjistilo na základě výjimky, kterou má pro monitoring vlků. Ti se zde opakovaně rozmnožují již od roku 2014, o čemž svědčí i data Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhá především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčenných a rašelinných smrčin [3]

Vojenské lesy a statky, s.p., které zde hospodaří, zásah zdůvodňují potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [4]. Tak velký rozsah těžby je především zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [5]. Došlo tak k likvidaci cenných lesních biotopů, hnízdišť ptáků a například vlci byli nuceni se v roce 2018 rozmnožovat mimo území rezervace, pravděpodobně kvůli masivnímu navýšení těžby.

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
„Rozsah kácení mě naprosto šokoval. V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, dochází k ničivé těžbě, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví je odváženo pryč. Přitom vliv těžby na šíření kůrovce z rezervace nebyl seriózně zkoumán. Unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny. Pokud chráněné území neplatí jen na papíře, ale také ve skutečnosti, na další těžbu musí ministerstvo uvalit moratorium.

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Data o těžbě dle Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: rok 2017: 332 m3 dřeva, rok 2018: 9251 m3

[2] Mapa vytěžených ploch je v příloze tiskové zprávy. Fotodokumentaci lze stáhnout také na  https://www.selmy.cz/data/V%C3%BDb%C4%9Br_B%C5%99ehyn%C4%9B.zip

Videodokumentace je k dispozici na https://www.selmy.cz/data/Videa_T%C4%9B%C5%BEba_B%C5%99ehyn%C4%9B.zip

Vlastní záběry lze pořídit holoseče v NPR lze pořídit z tohoto místa: 50.5756294N, 14.7449811E https://mapy.cz/s/3qJDg Ostatní holoseče jsou veřejnosti nepřístupné.

[3] http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/mzchu/npr-brehyne-pecopala/ a Plán péče o Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala na období 2018–2024.

[4]  Wichmann L., Ravn P. H., 2001: The spread of Ips typographus (L.) (Coleoptera, Scolytidae) attacks following heavy windthrow in Denmark, analysed using GIS. Forest Ecology and Management 48, 1-3: 31–39.

Kautz M, Dworschak K, Gruppe A, Schopf R, 2011: Quantifying spatio-temporal dispersion of bark beetle infestations in epidemic and non-epidemic conditions, Forest Ecology and Management 262: 598-608
 
[5] Například na webu AOPK ČR věnované Evropsky významné lokalitě Jestřebsko-Dokesko, do níž spadá I NPR Břehyně-Pecopala, se píše: „L9.2B Podmáčené smrčiny. Management: Zamezit jakékoliv hospodářské činnosti.“(http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=...)

Dále například Míchal a Petříček se v publikaci vydané přímo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Péče o chráněná území. II.: Lesní společenstva na str. 460– 463 podrobněji věnují asanaci kůrovce rezervacích (MZCHÚ – maloplošná zvláště chráněná území):
„Lesní MZCHÚ se zastoupením smrku tvoří zlomek procenta smrkových kulticenóz, takže vzájemný vztah kůrovcové kalamity v hospodářských a chráněných smrkových porostech téhož lesního komplexu je převážně jednosměrný a smrkové monokultury, výjimečně predisponované k přemnožení kůrovce, se obvykle stávají zdrojem ohrožení MZCHÚ. Tvrzení, že spontánní vývoj kůrovce v MZCHÚ s porosty přírodního lesa může být „spouštěcím faktorem“ kůrovcové kalamity v kulticenózách, které MZCHÚ obklopují, se s pravděpodobností blížící se nule odmítnout jako nedoložené.“

Příloha: mapka holosečí