Státní podnik Lesy ČR žádá o povolení k plošnému vykácení cenných lesů v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, tedy v jejich nejcennějších částech. Chce chráněné pohoří Hrubého Jeseníku proměnit v oholené kopce stejně, jako se to už stalo v hospodářských lesích v podhůří v Nízkém Jeseníku. O stejné povolení usilují i správci tamějších církevních lesů. Jeseníkům tak akutně hrozí podobná devastace, k jaké už došlo např. v Národní přírodní rezervaci Břehyně - Pecopala v Libereckém kraji [1] a která vyvolala velký zájem médií i zásah Ministerstva životního prostředí.

Z milionů stromů v hospodářských lesích mimo chráněné oblasti po celé republice přitom vylétává kůrovec a napadá další miliony smrků. Lesníci tomu nedokážou včasným odstraněním aktivních kůrovcových stromů zabránit. Kůrovec z hospodářských lesů v Jeseníkách i jinde napadá ostrovy cenné chráněné přírody, nikoli naopak. Ekologové proto upozorňují na nesmyslnost kácení v cenných chráněných územích a udělování výjimek ze zákona o ochraně přírody.

Lesy ČR zaslaly Správě CHKO Jeseníky žádosti o povolení výjimek ze zákonného zákazu intenzivní holosečné těžby na deseti místech v prvních a druhých zónách CHKO [2], včetně evropsky chráněných lokalit. Stejnou žádost podaly také Biskupské lesy ostravsko-opavské diecéze i Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Hnutí DUHA varuje, že kdyby Správa CHKO Jeseníky žádostem vyhověla a umožnila kácení všech kůrovcem napadených stromů, tak se hory změní v pusté holiny a dojde ke zničení lesů, lesní půdy, vodních zdrojů i přírodní rozmanitosti. Hrozí zničení vzácných lokalit, které obývají ohrožené druhy rostlin a živočichů jako sokol stěhovavý, jeřábek lesní, puštík bělavý, datlík tříprstý, střevlík hrbolatý a další [3].

Hnutí DUHA bude ve správních řízeních požadovat [4], aby se v případě plošné kalamity v nejcennějších prvních zónách a přirozených smrčinách vůbec nekácelo. Ve druhých zónách lze podle Hnutí DUHA připustit těžbu pouze do té míry, aby nevznikly holiny. Znamená to ponechat nejméně třetinu stromů stát kvůli zachování lesního prostředí a částečnému zastínění půdy i tlejícího dřeva. Právě lesní půda trpí holosečemi nejvíc. Dochází k její degradaci, odplavení živin a ztrátě schopnosti zadržovat vodu. Hnutí DUHA bude také požadovat vypracování nezávislého odborného posudku k určení rozsahu, v jakém lze případné zásahy provádět, aniž by došlo k ohrožení evropsky chráněných lokalit a druhů.

Ekologická organizace také upozornila na vypočítavost státního podniku Lesy ČR. Lesníci v žádném případě nedokážou zajistit těžbu všech napadených stromů v postižených oblastech. Nemají k tomu dost pracovníků ani techniky. Někteří vlastníci netěží napadené smrky také proto, že je pro ně odstranění kůrovcových stromů ekonomicky nevýhodné. Výrazný pokles výkupní ceny dřeva jim často nezaplatí ani náklady na těžbu, dopravu a obnovu porostů. Namísto toho, aby lesníci soustředili všechny dostupné kapacity k zabránění postupu kalamity v hospodářských lesích mimo chráněná území a tam, kde to má ještě smysl, se však Lesy ČR společně s některými církevními lesy rozhodly požadovat masivní plošnou těžbu v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, kde je destruktivní těžba zákonem o ochraně přírody zakázaná. Výjimku ze zákazu může povolit státní Agentura ochrany přírody a krajiny, resp. její místní pracoviště Správa CHKO Jeseníky.

Agentura se však obává výjimky ze zákona neudělit, protože by podle nelogických, absurdních pravidel musela vlastníkům (a dokonce i státním lesům) vyplatit ze státního rozpočtu „újmu“ za omezení těžby. Tato újma ve skutečnosti neexistuje – ochrana lesa, lesní půdy, vody a biodiverzity má podstatně větší hodnotu než vykácené dřevo a vzniklá holina. Navíc výše této „újmy“ neodráží skutečnou tržní cenu dřeva, ale cenu stanovenou vyhláškou [5]. Vyhláška však nezohledňuje reálný, několikanásobný propad ceny dřeva. Ministerstvo životního prostředí a jemu podřízené úřady ochrany přírody raději povolují destruktivní kácení před vyplácením „kompenzací“, které by jen přelily peníze z rezortu MŽP do státního podniku Lesy ČR - a na něž nemá Agentura ochrany přírody dost prostředků.

Dokladem tohoto přístupu MŽP vedoucího k nesmyslnému ničení cenné přírody je i vydané metodické doporučení k postupu asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a maloplošných zvláště chráněných územích, které umožňuje Správě CHKO Jeseníky udělit výjimky k rozsáhlým holosečným těžbám [6] i v prvních a druhých zónách. Na nesmyslné přelévání peněz mezi státními organizacemi upozornili předminulý týden v Poslanecké sněmovně poslankyně Eva Fialová a poslanec Jan Schiller (oba ANO).

Pokud církevní a státní lesy výjimky nedostanou nebo Správa CHKO Jeseníky stanoví omezení k těžbě, budou požadovat proplacení vzniklé „újmy”. Získají tak bez práce výrazně vyšší částku, než na kterou by si přišly při těžbě samotné. Budou-li jim výjimky uděleny, získají přístup k rozsáhlým chráněným porostům, ve kterých použití harvestorů a jiné těžké techniky výrazně sníží náklady a přitom vážně poškodí chráněnou přírodu.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je jen letos ohrožena polovina smrkových lesů [7]. Podle jeho dalšího vyjádření má být letos kalamitou postiženo 30-50 milionů kubíků dřeva, tedy 1200-1800 km2 lesa. Tato rozloha na svém dolním rozpětí odpovídá území průměrného českého okresu či 181 000 fotbalových hřišť. Průměrná rychlost rozpadu českých lesů tedy bude letos zřejmě činit nejméně ekvivalent jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty [8].

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Vlastníci, kteří nestíhají kácet kůrovcové stromy v hospodářských lesích, žádají o výjimky k povolení plošné těžby i v chráněných územích, aby od státní ochrany přírody mohli inkasovat peníze za případná omezení těžby. Státní i církevní lesy by přitom měly jít příkladem ostatním vlastníkům a respektovat zákon o ochraně přírody, který intenzivní plošnou těžbu v chráněných územích zakazuje. Jestli jim Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky kácení povolí, tak do chráněných hor Jeseníků vjedou harvestory a zbydou po nich jen holé kopce.”

Kontakty:

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/clanky/masivni-tezba-dreva-nici-nejpr...

[2] Zákon č. 114/1992 Sb.§26 odst. 3 písm. a): Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu.

[3] seznam druhů uveden v Příloze 6 Metodického doporučení (https://www.mzp.cz/cz/asanace_kurovce_doporuceni)

[4] http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/07/hnutiduha_ochr...

[5] Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření a vyhláška č. 55/1999 Sb. o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

[6] https://www.mzp.cz/cz/asanace_kurovce_doporuceni

[7] http://www.silvarium.cz/lesnictvi/podle-brabce-muze-byt-letos-napadeno-k...

[8]  https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/brabec-kurovcova-kalamita-bude-pokraco...