Několik staletí staré smrky ve zbytku pralesa na pramenech Vltavy, jedné z nejvzácnějších částí šumavského národního parku, jsou ohroženy kácením.
Hnutí DUHA zjistilo, že správa národního parku vyznačila k pokácení desítky smrků v první zóně Pralesy Vltavy, která patří mezi poslední zbytky původních šumavských pralesů.
Letošní kácení navíc postupuje přímo ke zbytku pralesa, který tvoří 300–400 let staré stromy. Plošné vykácení rozsáhlé holiny, které správa během několika dní provede, otevře dovnitř pralesa cestu také polomům a vichřicím. Bezprostředně ohroženo je tedy území, které výzkum už před třiceti lety řadil k "nejvzácnějším zbytkům šumavského pralesa" [1] Pokud bude porážení stromů postupovat stejným tempem, nechá správa vykácet i část lesa, která přímo chrání samotný pramen Vltavy.
Ředitel Hnutí DUHA se dnes dopisem obrátil na ředitele národního parku Ivana Žlábka se žádostí, aby dal pokyn toto unikátní území před kácením uchránit.
Nejen na německé straně Šumavy, ale také v dalších evropských národních parcích je samozřejmostí kůrovcem napadené stromy v pralesích prvních zón nekácet. Kůrovec je přirozenou součástí ekosystému horského pralesa a jeho proměn, které první zóny národních parků chrání – podobně jako lavina, hynutí přestárlých stromů nebo vichřice.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Kácení v prvních zónách je každopádně neodpustitelné, ale tady jde o dvakrát vážný případ. Smrčina na pramenech Vltavy patří mezi nejvzácnější části Šumavy. Kácení navíc postupuje přímo k unikátnímu zbytku pralesa se stovky let starými stromy a holina, která zde vznikne, otevře cestu vichřicím a polomům. Pralesy prvních zón se v národních parcích ponechávají přirozenému vývoji. Kůrovec podobně jako lavina, vichřice nebo pády starých stromů patří mezi přírodní proměny pralesního ekosystému."
Poznámky:
[1] Pišta, F.: Lesní společenstva šumavského pralesa – výzkumná práce publikovaná v odborném časopise Lesnictví v roce 1973 (Lesnictví 18: 415-431)