Úředníci ministra Chalupy prohráli další soud s Hnutím DUHA.

Speciální výjimku k používání jedovatých postřiků v Národním parku Šumava vydala jeho správa nezákonně. Krajský soud v Českých Budějovicích dal za pravdu žalobě Hnutí DUHA a výjimku vydanou v roce 2012 zrušil (rozsudek je v příloze).

Soud potvrdil, že správa parku i ministerstvo životního prostředí, které výjimku potvrdilo, postupovaly protizákonně, protože nenechaly posoudit vliv pesticidů na chráněnou přírodu. Rozsudek uvádí, že aplikace jedovatých látek hubí nejen kůrovce, ale ohrožuje chráněného tetřeva a může způsobit uhynutí mnoha jedinců dalších druhů hmyzu. Chybějící posouzení je podle zákona nezbytným podkladem k ochraně soustavy evropsky chráněných území NATURA 2000, k nimž NP Šumava patří [1]. 

Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. [2]. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy, například i žáby nebo čolky. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [3]. Postřiky jedovatými pesticidy jsou proto v přísně chráněné přírodě zakázány a v dobře spravovaných evropských národních parcích se nepoužívají.

Správa národního parku Šumava si ale k použití pesticidů udělovala opakovaně výjimku. V roce 2011 začal tehdejší ředitel NP Jan Stráský používat chemické postřiky dokonce ilegálně, bez udělené výjimky. Česká inspekce životního prostředí za to udělila správě parku pokutu. Úředníci Tomáše Chalupy na správě i na ministerstvu  během řízení o výjimce opakovaně ignorovali odborné i právní argumenty, které předkládalo Hnutí DUHA. Proto ekologická organizace loni napadla nezákonně udělenou výjimku u soudu žalobou na ministerstvo životního prostředí.

Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců) i spontánního potratu, dále vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky této vysoce jedovaté látky.

Soud zrušil loňské povolení chemických postřiků, správa parku nicméně vydala pro rok 2013 výjimku novou, stejně nezákonným postupem jako v předchozích letech. Ekologická organizace proto neprodleně vyzve ministerstvo, aby ji v přezkumném řízení promptně zrušilo a správa parku přestala konečně jedovaté pesticidy používat.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:
„Mnoho let jsme kritizovali protizákonné používání jedovatých látek v národním parku, které ničí vše živé v okolí. Loni nám došla trpělivost a podali jsme žalobu na ministerstvo životního prostředí. Jsem rád, že nám soud dal za pravdu. Ministerstvo musí vyvodit důsledky a samo zrušit letošní nezákonné povolení jedovatých pesticidů. Správa parku by měla okamžitě přestat postřiky používat.“

„Jedovaté pesticidy nepatří ani do hospodářského lesa, natož do národního parku. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chlacidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo také prokázáno, že kvůli pesticidům umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek.“

Pavel Černohous, advokát, řekl:
„Rozsudek je dále přínosný uznáním toho, že Hnutí Duha jako žalobce má právo na příznivé životní prostředí — a že může požadovat jeho soudní ochranu. Snad konečně po devíti letech začnou úřady a soudy respektovat evropské směrnice a Aarhuskou úmluvu o právu občanů na zdravé životní prostředí a o účasti veřejnosti na rozhodování o něm.“

Poznámky:
[1] Citace z rozsudku, jehož plné znění je v příloze: “Aplikace biocidů při ochraně lesa proti kůrovcům je záměrem ve smyslu § 45h odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a § 4 odst. 1 písm. e) zákona o posuzování vlivů, neboť jde o činnost, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území Evropsky významné lokality Šumava (konkrétně může dojít k zahubení mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového či k narušení a ohrožení populace tetřeva hlušce).”
[2] Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového, při relativně velmi vysokém počtu predátorů a ostatního užitečného hmyzu. Při vyvěšení feromonových odparníků byl poměr mezi zahubenými lýkožrouty smrkovými a ostatním hmyzem poněkud příznivější, než když vyvěšeny nebyly, a to především díky většímu počtu zachycených lýkožroutů smrkových.“
Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady
[3] Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, hubí také drobné ptáky, kteří otrávený hmyz sezobou, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat.
Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus), Environmental Toxicology and Chemistry 11: 1271–1280.

Příloha:
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích