Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí představily na dnešním jednání Platformy pro strategii v oblasti energetiky a klimatu výsledky modelování dvou scénářů energetické strategie pro ČR, jejichž zadání projednávala Platforma v červenci [1]. Výsledky ukazují, že ani jeden ze scénářů zdaleka nedosahuje možností ani cílů pro obnovitelné zdroje energie a úspory k roku 2030. Ekologické organizace již při zadání modelování kritizovaly stropy omezující rozvoj OZE, zatímco nové jaderné reaktory v Dukovanech a v Temelíně vstupovaly do zadání jako pevný minimální požadavek (a navíc s nereálnými podhodnocenými náklady). Scénář s nižšími stropy pro rozvoj OZE je pro další práci zcela nepoužitelný. Ale i u scénáře s vyšším povoleným rozvojem OZE je nutné odstranit jejich stropy i požadavek na minimální objemy jádra a modelovat se vstupní podmínkou dosažení cílů pro rok 2030 a opravit falešné investiční náklady v modelu.

Zatímco cíl pro podíl OZE na spotřebě energie v ČR by měl být mezi 33 a 35 procenty [2], současné scénáře vykazují daleko méně - první jen 26,5 %, druhý dokonce jen 24 % (což je méně, než kolik ukazuje referenční scénář bez dodatečných opatření). Naopak odborné studie ukazují možnost do roku 2030 dosáhnout podílu OZE přes 30 % a konkrétně instalovat 15 GW ve fotovoltaice a 2 GW větrných elektráren [3]. 

Modelování však také ukázalo, že scénář s rychlejším nárůstem solární a větrné energie (a pomalejší výstavbou nových jaderných reaktorů) by si vyžádal o 350 miliard nižší náklady na energetickou transformaci, než scénář s pomalejším rozvojem OZE a naopak rychlejší a rozsáhlejší výstavbou reaktorů. V rámci celkových nákladů transformace jde však o rozdíl v řádu procent.

Oba scénáře počítají s koncem uhlí nejpozději v roce 2033 z důvodu neúnosných nákladů na jeho spalování a naopak výstavbou plynových zdrojů (nejdříve na zemní plyn a postupně s přechodem na vodík) pro pokrytí špiček spotřeby. Scénář rychlejšího rozvoje OZE však vede k nižším emisím skleníkových plynů v roce 2030 i celkovým emisím vypuštěným do roku 2050. Scénář s nižším rozvojem OZE vykazuje vyšší emise v roce 2030 i oproti referenčnímu scénáři (bez dodatečných opatření).

Pro zvýšení podílu OZE na spotřebě energie v ČR na úroveň minimálně 34 % se vyjádřila také veřejnost v první kole veřejné konzultace, jejíž výsledky byly také prezentovány na včerejší Platformě [4].  

Modelování scénářů je součástí procesu tvorby strategických dokumentů české energetické a klimatické politiky (Státní energetické koncepce ČR, Národního energeticko-klimatického plánu ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR).

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu, říká:

“Přesně jak jsme varovali, omezování obnovitelných zdrojů a naopak protěžování jaderných reaktorů již v zadání pro modelování české energetiky se nevyplatilo. Výsledné scénáře nevyužívají možnosti OZE a úspor ani neplní cíle v této oblasti. Scénář s přísným omezením růstu OZE dokonce vykazuje horší výsledky (nižší podíl OZE a vyšší emise skleníkových plynů) než referenční scénář. Vlastně by tedy bylo lepší nedělat nic, než jet podle takového scénáře. Scénář, který připustil pŕece jenom větší rozvoj OZE, alespoň ukázal cestu. Nyní bude potřeba modelovat dál bez stropů pro OZE a naopak s požadavkem dosažení cílů.”

Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:

“Ani jeden ze dvou scénářů nevyužívá naplno potenciálu obnovitelných zdrojů do roku 2030, jejich parametry proto bude potřeba upravit. Obzvlášť zadání Ministerstva průmyslu a obchodu možnosti rozvoje OZE výrazně podhodnocuje a nepřispívá dostatečně ke splnění evropských klimatických cílů. I z těchto výsledků je ale zřejmé, že větší využití obnovitelných zdrojů místo budování dalších velkých jaderných zdrojů vede k podstatně nižším nákladům na celou transformaci energetiky.”

 Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká: “Pro splnění klimatických závazků ČR je zásadní maximální navýšení cílů pro OZE a energetické úspory. Je nepřijatelné, aby se ČR na úkor těchto řešení fixovala na jádro a co nejdelší využívání uhlí, jak předpokládá scénář MPO. Pro ambiciózní navýšení národního cíle pro OZE se vyjádřila v konzultaci i veřejnost, proto by tyto hlasy zodpovědní ministři neměli při výběru a úpravě scénáře ignorovat.”

Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí řekl: “Ministerstva průmyslu a životního prostředí vložily do scénářů "cinknuté" předpoklady, které ve výsledku samozřejmě dávají falešné výsledky. Za 155 miliard korun nový reaktor v Dukovanech opravdu nikdo nepostaví, když i ČEZ již hovoří o reálnějších 250 miliardách. Obhájci jaderné energetiky navíc neriskovali, že by model vybral dostupnější a levnější zdroje a podmínili koncepci minimálním požadavkem i na nový reaktor v Temelíně, ačkoliv o něm ještě vláda ani nerozhodovala.”

Zdroje:

[1] https://hnutiduha.cz/aktualne/pro-energetickou-koncepci-ma-vzniknout-jaderne-obnovitelny-jaderny-scenar-chybi-rychlejsi

[2] Samotný návrh Národního klimaticko energetického plánu uvádí cíl pro ČR 23,9 - 26,5 % OZE na konečné spotřebě energie jako odvozený od cíle EU 32 % v roce 2030. Je však jasné, že uvažovat musíme už nově schválený cíl EU 42,5 %, tedy český cíl v rozmezí  31,7 - 35,2 %.

[3] Deloitte, Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030, květen 2023 https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/energy-resources/Rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030-kveten-2023.pdf 

Fakta o klimatu a Frank Bold, Rozvoj obnovitelné energie v Česku do roku 2030 pro posílení bezpečnosti a plnění klimatických cílů EU březen 2023 https://faktaoklimatu.cz/assets-local/publications/2023-rozvoj-obnovitelne-energie-v-cesku-do-2030.pdf 

[4] https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/2023/8/Vyhodnoceni-verejne-konzultace-k-Vnitrostatnimu-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu_final.pdf