Hospodaření Kašperskohorských městských lesů, s. r. o. v lesích, které patří městu, po sobě v srpnu zanechalo zničený Pěnivý potok pod Zhůřím a jeho přítoky – místy narovnaný, zavezený kamením, zatrubněný či zaházený kládami – a to v bývalé první zóně Národního parku Šumava. Obrovské holiny,  erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké místy i více než jeden metr – v součtu v délce 3,7 km a na ploše 16 tisíc m2. Lesní půda rozježděná těžkou technikou. Z fotografické a videodokumentace je patrné, že vyvážecí soupravy naložené dřevem zapadaly až po podvozky, místy vyhrnovaly lesní půdu do svahů a následně došlo k masivnímu splachu lesní půdy.  

Nejhorší devastaci lesů za posledních 23 let zjistili pracovníci národního parku, odvoz dřeva zastavili a zahájili s pachatelem správní řízení, které může vést k udělení pokuty a podání trestního oznámení za poškození životního prostředí. Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska jako účastníci řízení obdržely veškerou dokumentaci včetně fotografií a videozáznamů zničených lesů a vodních toků. Několik z těchto fotografií najdete zde: https://s.hnutiduha.cz/TZ_devastace_lesu_NP_Sumava_foto, několik vybraných videozáběrů z dokumentace škod najdete zde: https://youtu.be/h1qPxBlkJ5c. Ilustrační fotografii z oblasti Pěnivého potoka před provedením devastační těžby posíláme v příloze (autorka fotografie Zdeňka Křenová). Zástupci sdružení Šumava domovem a Okrašlovacího spolku Zdíkovska se v těchto dnech účastní jednání přímo na místě. 

V celé oblasti, často svažitém terénu, došlo k vážnému poškození půdy a vodního režimu. Poškození je na některých místech nevratné. I když Kašperskohorské městské lesy již většinu erozních rýh „asanovaly“, tj. zarovnaly bagrem, bude docházet k podpovrchovému odtoku vody, zejména tam, kde byly koleje vyjeté hluboko až na kamenné podloží. O přímém poškození vodních toků ani nemluvě.

Správa NP Šumava přitom vynakládá desítky milionů korun na obnovu vodního režimu a zvýšení zadržování vody, jen z projektu Life – Život pro mokřady – je to více než 150 milionů. Od roku 2013 navrátila do původních koryt více než 20 km dříve narovnaných vodních toků a bystřin včetně odtrubnění některých potoků.

Takové poškození a eroze lesní půdy a narušení vodního režimu by podle ekologických organizací i šumavských spolků bylo hrubým porušením zákonů i v hospodářském lese, natož pak v národním parku.  Podstatná část lokality byla dokonce dříve v první, nejpřísněji chráněné zóně (nyní v zóně přírodě blízké). Hnutí DUHA a vědci i místní občanská sdružení v průběhu projednávání zonace v letech 2018 a 2019 namítali, že celá oblast měla být zařazena do zóny přírodní a ponechána přírodě. Správa NP však kvůli nesouhlasu města Kašperské Hory připomínce Hnutí DUHA nevyhověla, kdyby to udělala, k současné devastaci by nemohlo dojít. 

Na další masivní těžby v okolí Obřího hradu upozornili občanské spolky turisté. I zde provádí Správa NP Šumava šetření. Kašperskohorské městské lesy tu mj. vyřezaly listnaté stromy, především břízy. 

Nešetrnou těžbou je poškozený také úsek historické Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím [1].

Město Kašperské Hory přitom dostává od Ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jejich lesy v ochranném režimu národního parku. Od roku 2007 to bylo více než 170 milionů Kč.

Jaromír Bláha, lesní odborník Hnutí DUHA, řekl:

„Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v NP Šumava už více než 23 let neviděl. Důsledkem jsou více než metr hluboké koleje, vážné narušení vodního režimu a masivní eroze lesní půdy, v době dešťů takzvané bahnotoky. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku.“

„Když se v Parlamentu v roce 2000 jednalo o to, zda Kašperské Hory dostanou vrácený historický majetek v národním parku a nebo náhradní lesy mimo národní park, tak bývalý starosta Kašperských hor Vladimír Marek sliboval poslancům, že město bude plně respektovat národní park a že tam ve svých lesích budou hospodařit i lépe než Správa parku. Jeho nástupci ale tento slib nedodržují.“ 

Tomáš Hauser, předseda spolku Šumava domovem, řekl: 

„Když ptáčka lapali, pěkně mu zpívali. V čase jednání o převodu lesů v NP Šumava do majetku města Kašperské Hory slibovalo jeho vedení, že kašperskohorské lesy budou příkladem dobré péče o lesy v národním parku. Stále více však máme pocit, že právě kašperskohorské lesy, včetně nejcennějších partií s omezeným vstupem pro veřejnost, jsou obhospodařovány způsobem, který by i v ryze hospodářském lese mohl být na pováženou.“

Ondřej Volf z České společnosti ornitologické řekl: 

„Byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků, včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava. Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Jednalo se o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné.“

Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska řekla: 

„Co vše se muselo stát, aby státní úředníci v ochraně přírody byli nuceni zahájit toto řízení s daným viníkem. Stačilo, aby postoj v ochraně přírody byl pevný, kontinuální a nepodléhal zbytečnému kupčení a zbytečným kompromisům.“

Vladimír Horpeniak, historik z Muzea Šumavy v Kašperských Horách, řekl: 

„Jsem zvláště znepokojen vážným poškozením stop historické Zlaté stezky v blízkosti Horské Kvildy. Jedná se o unikátní archeologickou a zároveň technickou památku původem z dob Karla IV. V souvislosti se současnou nešetrnou těžbou dřeva mám rovněž opodstatněné obavy o bezpečí vzácných památek středověkého dolování zlata v okolí Kašperských Hor. Je nanejvýš nutné co nejdříve zajistit oficiální památkovou ochranu těchto objektů. Konkrétní podněty k tomuto kroku příslušná pracoviště Národního památkového ústavu již několikrát obdržela, například z Muzea Šumavy.“

Poznámky:

[1] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tezba-lesu-niceni-archeologickych-nalezist/r~ebf329e62f4211ed8b4e0cc47ab5f122/